Jak dříve lidé vyjadřovali své prožitky?
Tancem. Pohyb tu byl daleko dříve než řeč a tanec můžeme zařadit mezi nejstarší umění vůbec. Zobrazoval zvyky, bojovnost, plány, radost i smutek. Španělsko s tančícími kresbami v jeskyních, Řecko s oslavami boha Dionýsa, Řím a Bakchus. V čase jsme sice daleko zpátky, ale tanec trvá dodnes a přináší s sebou funkce, které po celou historii posbíral. Lidový tanec není totéž, co tanec panský. I samotná hudba získává díky tanci jiný rozměr.
![](https://satynajednicku.cz/blog/wp-content/uploads/2019/02/lady-3550031_640.png)
Plesy – kde se vzaly
Začátek plesových radovánek takových, jaké známe dnes, můžeme zasadit do 15. až 16. století španělského a francouzského dvora. V páru se tančil tanec pavana a časté byly také menuety. Král Ludvík XIII. vymyslel tanec merleson, který trval celou hodinu. V 17. století vznikl kotilion v Polsku. Název poukazoval na šustivou spodničku.
19. století se dočkává velkolepého tanečního rozvoje, přičemž v Rakousku se lidé vznášejí v rytmu valčíku, v Polsku dominuje mazurka a v Čechách poskakuje polka. Rodí se plesy nejdříve pro šlechtu, později i pro měšťanstvo. Plesy lidové zaujímají (zejména u nás) nesmírně důležitou funkci, a to i díky patriotovi J. K. Tylovi.
Tam, kde v roce 1798 koncertoval Beethoven, se odehrál první český ples. Stalo se tak v roce 1840 v Konviktu a organizátorem nebyl nikdo jiný než J. K. Tyl. Tento ples navštívila česká elita včetně Karla Sabiny.
Mísily se vlivy různých zemí – přišel kankán z Francie nebo tango z Ameriky. Některé tance byly kritizované, jako například charleston.
Víte, že byl valčík původně označovaný za nemravný tanec proto, že spolu tančí muž a žena?
Národní sebeurčení díky plesům
Taneční večery v době národního obrození nebyly jen o tanci. Běžně byl na programu také zpěv, recitace a především šíření vlastenectví. Český jazyk byl v té době vzácností, kdežto na plesech byl tím hlavním komunikačním prostředkem.
![20110112_41](http://nd04.jxs.cz/268/335/6023de7f2c_72825015_o2.jpg)
Došlo k šíření plesů do všech městeček a vsí. Nabízely bohatý program (nejen taneční). Bály tímto přispívaly národnímu životu a k mravnímu vzestupu obyvatel. Tímto se přes desetiletí plesová tradice zachovala až do dnešní doby.
![](https://m.smedata.sk/api-media/media/image/sme/1/30/3022581/3022581_1200x.jpeg?rev=4)
Jak se měnila móda?
Jako vždycky střídavě. Začalo to jednoduchými detaily empíru a poté přišel biedermeier. Do popřetí přišly nabírané sukně, šněrovačky a tradiční materiály, tedy taft a hedvábí.
Proč ženy nosily vějířek?
![](https://satynajednicku.cz/blog/wp-content/uploads/2019/02/dress-1736528_1280-505x1024.jpg)
Móda vějířků přišla z východu přes Španělsko až k nám. Tradice sahá daleko před 13. století, hojně se do společnosti začala zařazovat v období renesance. Později vějíře zastávaly nejen dekorativní funkci, ale také ochlazovací a komunikační. Ženy dávaly vějířkem neverbálně najevo, zda chtějí tančit či ne.
Držela-li žena zavřený vějíř v levé ruce, symbolizovala, že by ráda tančila. Pokud ho však držela v pravé, k tanci by ji nápadník pravděpodobně nepřemluvil. Pokud složený vějíř dávala před svá ústa, naznačovala touhu po seznámení. Jestliže by si jej přiložila ke svému srdci, znamenalo by to zamilovanost.
![undefined](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e8/Ancient_Egyptian_Fans_and_Oars.png)
Proč jsou bály zrovna zimní tradicí?
Proč plesová sezóna vrcholí právě v zimě? Odpověď hledejme v křesťanských zvycích. Čas mezi Adventem a čtyřicetidenním půstem před Velikonocemi přímo vybízel k tomu konat něco velkolepého. Smetánka si také během roku rozdělila aktivity tak, jak ji nejlépe vyhovovaly. Jaro bývalo plné svateb, v létě se jezdilo na daleké cesty a na podzim vrcholila pánská záležitost – hony. I ženy se chtěly bavit. Proto si rády užívaly krásy šatů na plesech ve vytopených sálech, které jako jediné představovaly v zimním období místo pro radovánky.
Uvolňování etikety v dnešní době
Etiketa plesů byla dříve daleko přísnější. Dnes se uvolnily mravy jak ve společenské konverzaci, tak v odívání. Nicméně stále je třeba dodržovat dlouhé společenské šaty a vyhýbat se bílé barvě.
Často apelujeme na to, že zvolňování trendů v odívání neznamená, že si smíme vyrazit na ples v šatech, které se hodí spíše na odpolední zahradní párty.
![](https://satynajednicku.cz/blog/wp-content/uploads/2019/02/Cervene-jiskrici-saty-se-spadlymi-rameny-ep08999rd-900x1200-0-1-768x1024.jpg)
Líbil se vám dnešní článek? Mrkněte na další, který je zahalen do plesové tematiky.